Učitelství estetické výchovy pro střední školy

Termín podání přihlášek: 1. ledna – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářských stupňů oborů zaměřených na umění a kulturu. V případě oborů, souvisejících jen okrajově, rozhoduje téma bakalářské práce. O přípustnosti přihlášky rozhoduje garant oboru na základě žádosti, adresované Studijnímu oddělení - přijímací řízení FF MU (email: prijimaci.rizeni@phil.muni.cz).

Předmět oborové přijímací zkoušky: Přijímací zkouška má formu oborového zatrhávacího testu z historie a současnosti kultury a umění v rozsahu jednooborových státních bakalářských zkoušek programu Sdružená uměnovědná studia. Test se bude skládat z 20 otázek, každá s pěti možnostmi (a) až (e).

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací řízení je prominuto a přijati jsou absolventi bakalářských i magisterských oborů a programů Sdružených uměnovědných studií, Hudební vědy, Teorie interaktivních médií, Akademie staré hudby a příbuzných oborů a programů na FF MU, kteří složili s výborným (A) nebo velmi dobrým (B) prospěchem státní závěrečnou zkoušku. Přijímací zkouška může být prominuta také uchazečům, jejichž celkový výsledek státní závěrečné zkoušky byl ve výše zmíněných programech hodnocen slovy "prospěl výborně".

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu hudební vědy.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti odborné přijímací zkoušky: 40 bodů (maximální počet bodů 100).

Obor je zaměřen na předměty z oblasti pedagogiky, psychologie, estetiky a dalších věd o umění. Výuka je zajištěna předními odborníky z odpovídajících ústavů a kateder FF MU i specialisty z praxe, často jde o průkopníky nejnovějších didaktických metod a trendů. Moderní pojetí oboru spočívá v obohacení a rozšíření přežitého neefektivního modelu, kdy estetická výchova = výtvarná výchova a/nebo hudební výchova. Tento model by na mnoha středních školách bylo lze oprávněně nazvat prostým „kreslení“ a „zpěv“, přičemž se zcela vytrácí výchova žáků jako aktivních konzumentů kultury a umění. Reálný dopad tohoto stavu je zřejmý z aktuálního marginálního postavení kultury ve veřejném diskursu a státní správě. Koncepce estetické výchovy oboru zahrnuje jak seznámení s jednotlivými kapitolami kultury a umění, tak i jejich aktivní „konzumaci“ a kritický diskurs o nich, to vše s výraznými přesahy především do sociologie, filozofie, v menší míře také psychologie. Celkovým širokým pojetím je estetická výchova koncipována jako rovnocenný kulturní protipól občanské výchovy. Obor lze označit za průkopnický a cílem by mělo být definitivní zahrnutí estetické výchovy do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, čímž by se výrazně zvýšila kulturní gramotnost důležitého segmentu populace.

Součástí studia oboru jsou také poznatky z obecné pedagogiky a psychologie a také obsáhlá pedagogická praxe.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• libovolné umělecké dílo zařadit, popsat, charakterizovat, začlenit do historického, uměnovědného a společenského kontextu a popularizovat v rámci povědomí o logice a reáliích vývoje umění a kultury
• teoreticky reflektovat, historicky porovnat, erudovaně připravit a prakticky realizovat celý proces vyučování na základě poznatků z pedagogiky a obecné i oborové didaktiky
• orientovat se v problematice současné pedagogiky, vzdělávací politiky státu, hlavních střednědobých priorit, pojetí rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů
• teoreticky shrnout, aplikovat ve výuce a odpovídajícím způsobem dále propagovat nejnovější metody a trendy v obecné i oborové didaktice
• ovládnout a použít dílčí didaktické dovednosti související s jednotlivými druhy umění, jeho reflexe a v mezích možností také s konkrétní uměleckou tvorbou a interpretací

pedagogických pracovníků.

• Učitel střední školy

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.